Stoupací pásy - základní péče a údržba
Ač to vypadá spíš tak, že zima u nás pořádně ani nezačala a už končí, ta nejlepší skialpinistická sezóna ve vysokých horách právě teď začíná a na přelomu března a dubna vrcholí. A to je nejlepší důvod k tomu, si připomenout zásady používání a péče o stoupací (dříve tulení) pásy.
Spousta z vás si pořídila letos splitboard/skialpy a chystá se objevovat krásu opravdového skialpinistického terénu, kterým jsou pro nás nejblíže Alpy. To by ale bez pásů nešlo. Pokud se o ně budeme dobře starat, budou nám sloužit co nejlépe a nejdéle a hlavně nebude hrozit, že by se idylický výlet proměnil v pekelnou dřinu a trápení. Opáčko základních rad, tipů a triků určitě přijde vhod každému. Ať už se jedná o pásy na splitboard nebo na skialpy, zásady pro jejich používání a údržbu jsou prakticky stejné.
Tvary a materiál pásů
Pásy se vyrábí v různých tvarech od rovných až po široké, vykrojené přímo na konkrétní lyži s různými upínacími systémy. Některé se prodávají v univerzální velikosti se sadou pro oříznutí, pásy si pak každý ořízne sám podle vlastní potřeby. Pokud patříš mezi nováčky, přenechej oříznutí raději na někoho zkušenějšího. To, jak pás sedne na lyži (hlavně v oblasti pod vázáním), je dost důležitá věc a pokud zakrojíš víc, může to později napáchat dost škody při překonávání prudkého zmrzlého traverzu. Co se týká materiálu, vyrábí se pásy buďto z mohéru, syntetiky (nylonu) a nebo směsi těchto dvou materiálů v různém poměru. Z důvodu ideálních vlastností se nejčastěji výrobci přiklání právě ke kombinování obou materiálů. Novější varianta jsou pásy z plastu s šupinkami.
- mohér = je přírodní materiál (ze srsti koz), má výborný skluz, nižší hmotnost, lepší vlastnosti při nižších teplotách či různých výkyvech, má ale horší skluz, kratší životnost a je dražší
- syntetika = horší skluz, v mrazech výrazně tuhnou, vyšší hmotnost, mají ale delší životnost, lepší stoupavost a cena je nižší
- mix v různém poměru = ideální volba, dobrá životnost, skluz i stoupavost a nejsou tolik náchylné na teplotní výkyvy
- plastové s šupinami = nejsou tolik rozšířené ani oblíbené, zatím jsem je neměla možnost otestovat, ale myslím si, že klasiku nepřekonají a z více důvodů bych se k nim nepřiklonila (ale to je jenom můj subjektivní názor ;) )
Nalepení pásů
Nejlepší je pásy nalepit ještě před túrou v chatě - uvnitř je tepleji a pásy tak lépe přilnou ke skluznici, druhé plus je, že vevnitř nefouká ani nesněží. Než začneš lepit, pořádně skluznici očisti od jehličí a ostatního bordelu a usuš. Když je nalepíš na mokrou skluznici, lepidlo nebude dobře držet a postupně se začnou pásy u hrany odchlipovat a nahrnovat se pod ně sníh. Při manipulaci s pásama je taky lepší sundat rukavice, aby se lepící strana zbytečně nezanášela vláknama a nečistotama. Pásy nalepuj opravdu pečlivě, aby nepřesahovaly hrany lyže/prkna! Na každé straně by měly být zhruba 4 mm od hrany. Dobrá metoda je jednou rukou rovnat pás mezi palcem a protějšími prsty, aby byl uprostřed lyže a nepřesahoval přes hranu a druhou držet natažený pás.
Lepší je si napřed odlepit třeba jen třetinu nebo polovinu pásu ze síťky/folie, aby se konec nelepil kam nechceš, nebo se na něj nenachytala špína. Postupně vždy po kouscích nalep a hned uhlaď tlakem dlaně - pohlazením ve směru chlupů, a to opravdu pečlivě obzvlášť na špičce a pod vázáním, jinak se bude pod pásy postupně dostávat sníh a může se i úplně shrnout z lyže. Pokud je mokrý sníh, nepokládej zatím lyži pásem na sníh, ale obráceně.
Během túry - co dělat a nedělat
Ještě než vyrazíme, je dobré zvážit impregnaci pásů. Pokud je sníh mokrý, pásy určitě před túrou naimpregnuj. Můžeš k tomu použít buď obyčejný parafín, kterým navoskuješ pásy po směru chlupů, vlákna se obalí a omezí se tak nasáknutí vlhkosti. Druhou variantou je impregnační sprej - počítej ale s tím, že víc provětrá peněženku (cca 400,- lahvička 250ml) a taky s dobou pro zaschnutí po aplikaci (cca 2 hodiny). Pokud se střídá během jednoho dne víc sjezdů a výstupů, nedávej pásy do batohu, ale schovej je do tepla pod bundu - budou pak lépe lepit a mohou díky tělesnému teplu i trochu proschnout. Pak už jen stačí zbytečně nezvedat lyže, ale šoupat pásy po sněhu a hlavně se vyhýbat šutrům, větvím, kořenům, hlíně a dávat pozor při přecházení potůčků, aby se pásy nenamočily.
I tak se to někdy může stát, anebo je prostě tak mokrý sníh, že pásy postupně vlhnou, až se nacucají vodou a místo ladného skluzu se zasekneš, drhne to, protože se ti pod vázáním na pásech lepí tak moc sníh, až z toho máš spíš chůdy a za chvíli stehna jak Schwarzenegger. V tu chvíli se docela osvědčily hůlky, které mají "stěrku" na košíčku a nalepený sníh s ní můžeš jednoduše seškrábnout.
Kdo to někdy zažil a ještě s těžkým batohem na zádech, tak mi dá jistě za pravdu, že není od věci, si vždy ten kousek parafínu nebo sprej vzít sebou. Já si zatím vystačila vždy jen s kouskem parafínu, protože se mi nechce v batohu tahat na vícedenních přechodech na těžko ještě lahvičku s tekutinou - to si raději zabalím víc jídla. ;) Co dál s sebou? Určitě jedny náhradní pásy s univerzálním uchycením do skupiny (ano i to se někdy stane, že se třeba gumový napínací pásek utrhne během přechodu pohoří a když jste jediní, kdo se široko daleko nachází, tak náhradní pásy přijdou vhod) a třeba ještě lepící páska, nebo existuje i lepidlo ve spreji, ale za to si opět trochu připlatíš.
Co udělat po túře
Pásy se musí nechat vždy vyschnout. Určitě je ale nikdy nenechávej nalepené na lyži a už vůbec ne na lyži venku přes noc! Po příjezdu na winterraum je vždycky sundej, ober je od jehličí a největších nečistot, nalep na ochrannou síťku nebo fólii a nech viset někde volně v prostoru - například přes tyč, šňůru apod., aby se eliminovalo množství nečistot a prachu, které by se mohly dostat na lepidlo. Není dobré je sušit přímo nad kamnama. V některých útulnách nebo winterraumech je to ale občas dost těžký úkol. Pokud se nepodaří zatopit, nebo když se spí venku, je lepší pásům věnovat trochu místa u sebe ve spacáku.
Někdo lepí pásy přímo lepící stranou k sobě - to bych určitě nedělala paušálně (hlavně ne u fungl nových pásů - to se taky může stát, že už je nerozlepíš nebo strhneš lepidlo), maximálně jen v krizové situaci, kdy pásy sundáváme na hřebenu, kde fouká extrémně silný vítr a situace je nebezpečná. Lepit v tu chvíli totiž pásy na plápolající síťku, zatímco druhý konec pásu se přilepí na bundu nebo ještě hůř do vlasů, si vyslouží mnohdy dosti nehezkých slov. Druhou variantou ve větru je slepit napřed jednu polovinu, rovnou nalepit na síťku, otočit lyži a pás přehnout a nalepit z druhé strany.
V ostatních případech doporučuju vždy použít síťku nebo fólii mezi pásy. Lepidlo se pak neničí, zůstává na svém místě a rozlepování slepených pásů k sobě dost vysiluje a nervy tečou (obzvlášť u nových pásů). Navíc u vykrojených pásů které jsou asymetrické, se nepodaří slepit pásy k sobě tak, aby se lepidlo zakrývalo, takže se opět lepí nečistoty, prach a lepidlo se vysušuje. Potom jen šetrně na několikrát přeložíme a šup s nimi do obalu - ten by měl být z pevnějšího materiálu, který nepouští vlákna a s větrací síťkou - ten už je dnes standardně součástí při nákupu.
Co udělat doma a jak pásy uskladnit
Po příjezdu domů pásy důkladně usuš - rozhodně ne na kamnech nebo na radiátoru! Doma je na to klid a čas, takže jim dopřej tu péči a pěkně rovně nalep na síťku tak, aby se lepící strany přesně překrývaly. Suš je na vzduchu při pokojové teplotě a poté je ulož přehnuté nebo srolované do obalu, za dobrou péči se ti jistě při každém použití dobře odvděčí. :) Mimo sezonu je skladuj ideálně někde v temnu skříně nebo v komoře. Rozhodně ne na místě, kam v létě pere sluníčko. Po sezoně je taky dobré zhodnotit stav lepidla, vrstva se dá případně obnovit.
Takže co dodat na závěr? Když se budeš nejen o stoupací pásy dobře starat, dodržíš pár základních pravidel a budeš mít štěstí na luxusní počasí, za odměnu se pokocháš takovými krásnými výhledy a sjedeš si luxusní freeride.
PS: A nezapomeň se namazat... samozřejmě opalovacím krémem! :)
Ahoj, Kláruše
