Sněžnice, skialpy nebo splitboard do hor na kite?
Diskuze jestli lyže nebo snowboard se vedou na snowkite spotech často, ale co to posunout na jiný level a probrat rozdíly mezi splitboardem / skiaply / kombinací snowboard + sněžnice. Tyhle vychytávky dodají pocit jistoty při delších tripech, vychcípnutí větru, či výšlapu na odlehlý spot.
Vybavení na snowkiting je celá řada, což už bylo popsáno třeba v článku: Co budu potřebovat na snowkiting. Teď tedy koukněme co pod nohy.
Všeobecné výhody a nevýhody jednotlivých podvozků jsou následující.
Snowboard
+ blíž postoji na vodě či dalších board sportech, stylovější pro freestyle, větší požitek v prašanu
- náročnější na rovnováhu, potřeba silnějšího větru
Lyže
+ lehčí na začátek, větší stabilita a rovnováha, lepší upwind stoupavost a maximální rychlost
- méně freestyle variací a stylu, horší na chůzi pěšky
Pokud se začneme zaměřovat na vzdálenější výjezdy, než jsou pole za barákem, což s ubývajícím sněhem v našich šířkách je poslední roky čím dál víc aktuální, začnou se vynořovat bezpečnostní problémy. Když mi přestane foukat na kilometrové louce s deseti centimetry sněhu, zvládnu dojít i se zabaleným kitem. Jiná je situace, například v Norsku, nebo v horách několik kilometrů od silnice a sněhem nad „kulena“. Tady přichází na věc různé vychytanější pomůcky, jak si pohyb usnadnit a někdy taky nezbytnosti, jak se na spot vůbec dostat. Variant je několik a já si prošel všechny.
Snowboard + sněžnice
Mimo první zimy jsem jezdil vždy na snowboardu, takže když se naskytla příležitost na delší trip, řešil jsem to nejprve pouze záložní velikostí kitu v batohu. Později do batohu přibyly sněžnice pro případy nějakého failu kus od silnice. Několikrát jsem je také využil, ale stejně jsem často váhal, jestli pojedeme tak daleko, abych tuhle neforemnou zátěž vezl. Chůze na snežnicíh je pohodlnější než jen ve snowboardových botách, pokud není sníh tvrdý. Na tvrdém, ne zmrzlém není problém dojít i bez nich. Nakonec se stejně kvalita sněhu střídá a někde by se šlo dobře bez nich, jindy zase dost pomohou kovové hroty na ledu. V úplném přívalu prašanu je ovšem pohyb pořád dost náročný, protože propadání se na malé ploše sněžnic člověk neubrání. Velká výhoda je cena začínající někde na 1500,-, případně možnost půjčení v obchodě za cca 80,- na den. Při koupi bych sledoval systém upínání, tak ať se po pár set metrech nemusí utahovat či zapínat. Zmrzlé prsty „kvedlání“ nohy během chůze umí upínání pěkně znepříjemnit.
Skialpy
Proč mě už delší dobu lákaly? Především přináší výše zmíněné výhody lyží, což občas v komplikovaném terénu ušetří mnoho cikcaků navíc. Například nepříjemná situace při stoupání proti větru i kopci ještě v lowindu. Na snowboardu div neprotlačím botu, abych udržel hranu, ale na lyžích jen přenesu váhu a jede se dál. Když zastavím a ztratím tah kitu, pořád stojím i restarování je o kus jednoduší. Teleskopické hůlky a srolované pásy jsou mnohem skladnější než sněžnice, případně jde vzít jen pásy do kapsy a už to dodá docela dost jistoty. Samostatná kapitola je přístup na odlehlejší spoty. Plocha lyží je větší a jde lépe šoupat, takže na stejnou vzdálenost vydám tak polovinu energie co se sněžnicemi. Přeměna lyží po výstupu zahrnuje v případě TLT vázání sundání pásu a pouhé otočení vázáním o 90° aby se odblokovala brzda a natočil zámek paty. V prudkých kopcích s nestabilním větrem je obrovská výhoda možnost se rozkročit a čekat, až zatáhne kiteloop. Takovýhle boj o udržení kitu v prudkém terénu zavání na snowboardu přepadnutím přes hranu a následovaného rochnění nebo pádem kitu. Daní za flexibilitu lyží je menší požitek v ultimátním prašanu, kde lyže těžko nahradí frontside oblouk na snowboardu. Investice do skialpové výbavy může mít velký rozsah, ale bazarová nabídka není špatná díky oblíbenosti skitouringu. Moderní botky mají vibram podrážku jako známe z pohorek a různé možnosti povolení úhlu boty, takže i chůze je znatelně méně robotická, než v klasických přaskáčích.
Splitboard
Pro ortodoxní snowboardisty, co o lyžích nechtějí ani slyšet, je řešením podélně rozpůlený snowboard, tedy splitboard, který jde vybavit pásy stejně jako skialpy, takže pro chůzi do kopce nabízí stejné výhody. Horší je traverzování, kdy měkká bota a nestejné hrany působí nestabilně. Hrana v rozdělení je rovná a vnější hrany mají rádius jako klasický snowboard. I na rozděleném splitu s pásy se dá sjet mírný kopeček. Samotná jízda na spotu po výšlapu má všechny +/- snowboardu, není cítit rozdělení na dvě půlky. Do vydatného prašanu nebo na skoky je to jasná volba. Méně příjemný je počet kroků k rozdělení. Je nutné vysunout vázání zajištěné závlačkou, odháčkovat obě půlky a umístit vázání na prostřední stoupací pozici. Se stoupacími pásy je to stejné jako u skialpů. Splitboard má velkou výhodu, že vozíte sebou zase jen pásy, případně hůlky a můžete si troufnout vyjet do odlehlejších míst. Investice do nového splitboardu je srovnatelná se skialpy, snad jen s rozdílem, že můžete použít snowboardové botky. Split si získává popularitu třeba i u výrobce Nobile, ale pořád je nabídka skialp výbavy širší. Můj starší test splitboardu najdete v článku Snowkiting se splitboardem o kus dál.
Poslední možností je kombinace běžných lyží a sněžnic v báglu. K tomu nemám osobní zkušenosti, ale z článku lze vyvodit výhody a nevýhody této kombinace. Určitě se nadje něco, co jsme ve svých zkušenostech nezohlednil, tak se podělte v komentářích pod článkem.
Čau, Mara
