Španělsko s kitem od severu k jihu

13. 02. 2023

Nějaký měsíc jsme už pobívali v okolí baskického Bilbaa, tak kolem Velikonoc vyrážíme ze severu prozkoumat i jih včetně legendární Tarify.

První zastávka je už notoricky známý dočasný snowkite homespot La Lunada v Kantabriských horách, dále pokračujeme omrknout místní Velikonoční průvody v Burgosu a navštívit kamaráda v Madridu, což se neobejde bez řádky piv. Na vystřízlivění se necháme profouknout na návrší s větrnými mlýny a pokračujeme přes nekonečné olivovníky (kam až oko dohlédne) do Granady. Poblíž máme tip na přírodní termály s řadou nádrží a vodopádů v hippie atmosféře.

Snowkiting nad mořem

 
 

Hypnotizován zasněženým masivem Sierra Navada koumám, kam další den na snowkite. Sice se dá jezdit i ve 3700 nad lanovkama, ale raději ráno zamíříme do vzdálenějšího sedla ve 2000mnm, kde terén vypadá sjízdněji. Pár set vejškovejch šlapání vzhůru a otevírá se pláň lehce poznamenaná tím, že jsme v teplé oblasti u Středozemního moře. Dá se tu ovšem vyjet i na větší kopce blížící se 3000 a hlavně si užít jedinečné panorama s mořem opravdu přímo pod úpatím hory. Při správném směru by se tu dala na kitu projet luxusní hřebenovka přes několik výrazných vrcholů. Další den ráno omrkneme podzemní domy a sedáme do naší ulity seat alhambra v jedeme za kulturou do Alhambri, což jsou nejen krásné zahrady, ale jemně ornamentálně zdobené interiéry paláců Maurů.  Přes termály pokračujeme po pobřeží moře, kde je i teplejší klima oproti oceánu. Cestou nás upoutají kity, tak se k nim přidáváme na odpolední seasion na šestce.
 

 
 

Když se nadaří

Při výjezdu z parkoviště jsme zřejmě přejeli obávaný bludný kořen a trip se začal komplikovat. Při zastávce o pár kilometrů dál se linou z podvozku nelibé zvuky. Během koumání, kde je zakopanej pes, pomůže jeden z partičky chudých kluků kolujících jednu cigaretu s tím, že je automechanik. Na doporučení odevzdáváme ráno auto s jasně danou závadou na poloose a prosbou ať objednají díl co nejdříve. Po siestě už ví i šéf to co zjistil pohledem pod auto předešlý večer ochotný mechanik. Bohužel na sehnání z půl hodiny vzdálené Malagy už je pozdě, takže řešíme ubytko a doufáme, že díl přijde druhý den před siestou, ať můžeme odpoledne pokračovat. Pravý dovolenkový zevl na pláži plné anglánů obehnané paneláky není to co by mě naplňovalo, zvlášť když cítím vítr v obou vlasech. Natěšenost je veliká tak po zajetí auta mířím na první sjízdný spot, kde ovšem místo slíbené wave parády a tučného větru téměř chybí obojí. Na slaboučký sideonshore chystám hydrofoil a těším se na zrcadlo za valem přístavu. Blbé 2ms a kolik zábavy dává 11tka Sonic2 s Alpine hydrofoilem. Zadostiučinění si neužívám moc dlouho, protože vítr hapruje a já se vykutálím při jedné halze. Kite ve vodě a vítr se mění na slaboučký offshore. Ze zrcadla jdu do vln, což restartování kitu v lowindu nepřidá a hydrofoil sleduji jen po očku, protože místo obvyklého usednutí ala čekající surfař, musím kopat a řešit kite. Jen co jsem se s kitem doplácal na břeh, plavu tam co jsem viděl foilboard. Plavu dost daleko a koukám jak z jara protože board není vidno nikde vůkol. Pár sprostých slov mi probleskne hlavou a pak plán najít loď. Jsem přece vedle přístavu, ale realita není tak pěkná jako představa. Přístav plný anglických jachet leštěnek a žádný rybář, půjčovna, kdokoliv ochotný pomoci. Vracím se s nepořízenou na vyšší břeh a zahlednu cosi dost daleko od břehu. Poslední šance, protože slunce se kloní k horizontu. Po slušné chvilce plavání k domnělému předmětu zjištuju, že jde jen o bordel v moří a můj HF už se mění obdobný plovoucí bordel :-/
 

Soutěž s Nobile a Alpinefoil

Tímto vyhlašuji pátrací soutěž v lokalitě Středozemí o hodnotné ceny za 2000€. Dál jen smutný příběh obcházení břehů, rybářů s nočním a ranním úlovkem atd. Přidám jednu radu, která každého vždy napadne příliš pozdě. Napsat kontaktní telefon na board není vůbec špatný nápad!
 

Tarifa

V pochmurné náladě pokračujeme z této prokleté oblasti dál na Tarifu. Už výhled z kopců nad městem, odkud jsou hory na severu Maroka a Gibraltarský průplav jako na dlani, dýchá speciální atmosférou toho konce Evropy. Město samotné není příliš velké, takže se téměř instinktivně dostanete na známý násep symbolicky oddělující Středozemní moře a Atlantický oceán. Právě tady Ruben Len10 přeskakoval z moře do oceánu. Nedávno jeho kousek napodobil i Maximilian Gomez pro rider Nobile.

 

Na oceánské straně se táhne do dálky hlavní spot tvořený širokou písečnou pláží. Při příjezdu na rovnoběžnou cestu u pláže se otevře doslova kiterské městečko všemožných obytek a dodávek, nejčastěji s německou či holandskou značkou. Jezdili jsme zde onshore storm na malé s rozsekanýma vlnama a růžně silný side shore kolmo na uhlazenější vlny. I přes svou rozlohu je na spotu zvláště u břehu husto, pro začátečníky nebo při slabém větru může být potíž se sílou vln. Ty jsou tvořené beach brakem. Ve městě je hromada kiteshopů a škol, ale učit bych se tu moc nechtěl. Ovšem pro pokročilé seveřany je to dobré útočiště jako alternativa k ježdění v ledu. Zrovna mám to vyšlo na tu vyjímku, co potvrzuje pravidlo, takže bylo v ČR tepleji, než na jihu Španělska.
 

 
 

Gibraltar

Jeden den jsme si odskočili do Anglie, tedy jenom na Gribraltar, kde nás lákala hlavně skála Rock of Gibraltar, na jejímž vrcholku žijí volně makakové. Jsou to sice jediné opice v Evropě, ale to bych zapomněl na lidi, kterým mají blízko jak vzhledem, tak i vlastnostmi. I při hojnosti potravy nepohrdnou příležitostí přilepšit si nějakým podlým kouskem. Kamarádíčkové umí docela dobře rozepínat zipy a škubání ukořistěných obalů je pro ně skoro stejná radost, jako jejich obsah.  Při návratu hned za letištěm, které se kříží se silnicí do Španělska, pozorujeme pár kitů, takže neodolám pojezdu před siluetou té hory, ze které jsem před chvilkou sešli.  Vítr je tu slabší, než byl hlášený na Tarifě, ale funguje stejný směr a v šesti kitech je i dost místa na relativně malém spotu.
 

 
 

Cestou zpět na sever dáváme pár kulturních nekitových výletů a můžeme zase pokračovat v prozkoumávání krás hor a pláží pod nosem v Baskicku a Kantábrii o kterých se dočtete v dalším článku.

Byli jste už na Tarifě? Jak to vyšlo Vám?