World Championship formula kite U19 2021
Byla to docela komedie, nejdřív zaplatit registraci a až pak postupně zjišťovat, co je potřeba ke startování na mistrovství světa formula kite U19. Formula kite U19 je kategorie pro mladistvé do 19 let (pozn. red.).
Začalo to asi měsíc a půl před samotnými závody, kdy jsem si na internetu všiml, že se dá zaregistrovat na závody v Itáli. Hned jsem se ptal taťky, jestli by bylo možné vyjet do Itálie a zúčastnit se. Hned ten den jsem byl zaregistrovaný. Postupem času jsem si všiml, že to není Italský šampionát, jak jsem se domníval, ale že jde o Mistrovství světa formula kite U19. Tehdy už jsem věděl, že to nebude jen tak a začal jsem řešit jeden problém za druhým.
Nejdřív jsme s taťkou a Lenkou řešili co nejrychlejší dodání nového kita, ono na MS se totiž může pouze se schváleným vybavením, takže se na rychlo objednával kite Flysurfer VMG2 18m. Další, co bylo, tak jsem musel mít samolepky, které byly ke stažení na stránkách závodů, bez nich, nebo s jiným designem samolepek by mě do závodu vůbec nepustili. Asi necelých 14 dní před odjezdem přišel email, že musím být nominovaný Českým svazem kitingu, nebo podobnou sportovní organizací. Proto se do toho taky vložili další lidé, především pak Petr Rychnovský, který si to vzal na starost. Za což mu strašně děkuju.
Z předešlých závodů jsem už věděl, že se kvůli Covidu celá organizace řeší přes whatsapp skupinu, ke které měli přístup všichni závodníci organizátoři a rozhodčí. Na této skupině byly všechny informace, které jako závodník potřebuju vědět. Dva dny před prvními rozjížďkami se muselo zaregistrovat vybavení přes internet, to šlo už celkem hladce. Ráno v den před závody se na whatsapp napsala zpráva, aby všichni závodníci přišli ke stanu na kontrolu registrace jejich vybavení, tady byl menší zádrhel, že bez nože na lajny nemůžu kvůli bezpečnosti na vodu, takže jsem si od Vojty Košky (druhý český reprezentant - pozn. red.) půjčil nůž a bylo vyřešeno. Sranda byla, že holka z Francie, co byla přede mnou měla o 8gramů lehčí prkno, než je limit, tak ho polívali vodou, aby ztěžklo a prošlo.
Být na tak velkých závodech pouze s dvěma kity je docela zážitek, první dva dny foukalo přes 27 uzlů a všichni si tahali své nejmenší kity, takže na vodě byly velikosti 8-11 a pak já s extrémně přebušeným Flysurfer VMG2 13m. Každý závodník si může zaregistrovat max. 4 draky a to po jednom z velikostí XS (pod 9 m) S (9-10m), M (11-15m) a L (16m a více) (pozn. red.). Při stoupačce jsem měl problém, že v poryvu jsem nedokázal 13ku udržet a začal jsem klesat po větru. Něco zlé je pro něco dobré a docela se mi dařilo dohánět ztráty z upwindu na downwindu, kde jsem měl užasný úhel a parádní rychlost. Důležité bylo si hlídat, abych v té rychlosti nevyjel z vlny a nespadl (některé vlny mohly mít kolem 2 metrů).
Naštěstí po prvních dnech vítr polevil a mohl jsem vytáhnout nový kite Flysurfer VMG2 18m, se kterým už se dalo jezdit bezpečně proti větru. S druhým českým reprezentantem jsme vedli opravdu vyrovnaný souboj, dokonce to vedlo k protestu, který ale komise zamítla na špatné podání a nedostatek důkazů. Můj názor na protest byla špatně načasovaná chyba na obou stranách, mě a Vojty. Nikomu se nic nestalo, ani se nic nezničilo a to je hlavní. Závody plynuly dál a bylo vidět, jak se každým dnem s Vojtou zlepšujeme, ale pořád máme na první desítku nejlepších závodníků co dohánět. Kromě souboje s Vojtou jsem bojoval s plně sponzorovaným polským reprezentantem, který byl po většinu závodů před námi. Během posledních dní jsme se ale s Vojtou zlepšili obrovským skokem a Poláka jsme v jednotlivých rozjížďkách nechali za sebou.
Nejvíc jsem si užil poslední den, i přes obrovskou únavu jsem se dostal do toho závodního režimu až po uši. Oproti předešlým dnům foukalo z trochu jiného směru, a tak se měnila trať. Nevím, jestli mi vyhovovala víc, nebo jsem si o tolik zlepšil orientaci v rozjížďce, ale začal jsem si to náramně užívat, k tomu přispělo i to, že jsem začal dojíždět na pozicích kolem 11. místa.
Poslední den hlásili bouřky a mé vyčerpání vedlo k tomu, že jsem doufal, že bude pršet, aby se už nemuselo závodit. Nakonec se závodilo, ale pouze prvních 14 závodníků, kteří se z celkových 25 dostali do finále. V tu chvíli jsem byl rád, že jsem na 15. místě přesně první pod čarou, teď když už jsem odpočatý, tak mi to je trochu líto, ale aspoň nemám zmoklý a zašpiněný vybavení od písku.
Největší dík patří všem co mě podporují, sponzorují a prožívaji to všechno se mnou, bez Vás bych nic nezvládl.
Do příštích závodů mám a vím co dohánět, bohužel starty, které mi pořád nejdou sám nenatrénuju tak snadno, jako správný postoj a zrychlení otoček.
Teď se chystám na pracovní soustředění na německou Rujánu, kde budu do konce letních prázdnin.
Čau Piškot
