Podzimní kite trip na Krétu
Krétu jsem již jednou navštívila s mojí mamkou jako mladší, to jsem ale ještě nekajtovala. Pamatuji si, že tam bylo hodně větrno a tenkrát nás to celkem štvalo. To je tak, když člověk ještě ten vítr neuměl správně využít. :-)
No a od té doby přemýšlím, jak by se asi na Krétě kajtovalo. Na tuhle sezónu jsem měla cíl objevit a procestovat co nejvíce nových míst na kajt. A nakonec se mi to podařilo ještě mnohem lépe, než jsem plánovala. Letos již asi posledním objeveným kite spotem byla právě vysněná Kréta.
Výlet na Krétu jsme podnikli ve 4 člené skupince. V podstatě jsme se dozvěděli o odletu den předem (miluju tyhle spontánní výpravy! :D ) No a mě to nedalo, abych si s sebou nevzala draky a prkno. Ostatní členové výpravy sice nekajtují, ale plně mě podporovali v mém snu alespoň jednou si tam zajezdit.
A tak jsme plánovali různé výlety po ostrově a nějak počítali i s tím, kam pojedeme za větrem. Což teda není vůbec jednoduché. První plán jsme museli přeorganizovat, protože po příletu na ostrov zde bylo skoro úplné bezvětří ze všech stran ostrova.
Vzhledem ke spontánnosti výletu jsem ani neměla dopředu moc zjištěné, kde jsou nějaké kite spoty. Řikala jsem si, že na takovém ostrově bude kite spot na každém rohu. No, trošku jsem se mýlila.
Pointa ale byla, že když si člověk našel na mapě směr větru, který teda konečně 3. den dorazil, stačilo potom jen přejet na správnou stranu ostrova a tam najít vhodnou pláž s přístupem do vody. V podstatě se tam dalo odstartovat všude. Což byl celkem nezvyk.
Mám nějak zažité, že se kajtuje tam, kde je kite spot a ostatní kiteři. Možná je to i určitá část strachu a respektu k tomuto sportu. A vzhledem k mým komorovým drakům se cítím lépe, když jsou v okolí i další kiteři. Jeden z členů výpravy byl naštěstí i můj přítel, který už byl proškolen a připraven mě případně zachránit.. :D
Nicméně i tak jsem se rozhodla hledat spíše místo, které je na kite "určené" a kde se můžu poptat, co a jak ohledně např. nebezpečných překážek ať už větrných, či pevných.
A tak jsme se vydali na jednu velkou pláž blízko Heraklionu. Ovšem na pláži byly převážně slunečníky a nikde žádný kite spot. Tu najednou jsem uviděla draka ve vzduchu. Byli to asi 3 místňáci, kteří startovali své kajty v mezeře mezi slunečníky. A tak nebylo o čem a po krátké debatě jsem vyrazila na vodu.
Vítr byl bohužel celkem rozbitý. A čekaly tam na mě vlny, cca 2 m vysoké. Možná se to nezdá, ale bylo to celkem dost :-D
Minimálně na někoho, kdo s vlnami nemá moc zkušeností. Na vodě jsem byla jen já a 2 další kiteři. A musím říct, že jsem měla celkem strach. Věděla jsem, že mi Sonic nesmí spadnout za každou cenu, protože pak by ho zalila vlna a na pláži by ho nejspíš lámající se vlny roztrahaly. No a vzhledem k tomu, že foukalo celkem dost, vlny se nekontrolovaně lámaly i dál na moři. Takže mých pádů do vody nebylo málo.
Chvilkama jsem si přišla jak začátečník. A o to víc mě to na Krétě fascinovalo. Že stačí trošku jiné podmínky, nezvyklý vítr, s kterým by si přeci jen možná maličko lépe poradila foukačka, a člověk je hned vyveden z komfortní zóny a překonává nové překážky a výzvy.
Nicméně zážitek z Kréty boží. Tady jsem pokajtovala asi hodinku, po které jsem byla naprosto vyřízená a pokračovali jsme dál objevovat krásy Kréty.
Takže za mě určitě doporučuji! A největší plus? Bylo mimo sezónu, teplota byla 32 stupňů, ale už ne tak nesnesitelných 32, jako když je všechno okolo úplně rozpálené. Bylo to příjemné teplíčko a okolo byl jen zlomek lidí, co tam nejspíš umí být v sezoně.
Znáte na Krétě nějaký hezký prověřený kite spot?
Zdraví KajTerka
