Dostaveníčko KITEBOARDING.CZ teamu na Mlýnech
Tradiční jarní akce riderů a přátel KITEBOARDING.CZ se tentokráte několikrát posunula, ale poslední květnový víkend už byl na pevno ať se děje co se děje. Dělo se toho spoustu, ale to hlavní v sobotu, kdy se jezdilo ve slabším větru, ale z dobrého směru a při přijatelné teplotě.
Někteří nedočkavci už dorazili v pátek, užít příjemný podvečer pod Pálavou. Dorazili dokonce i na 48h vpuštění braťa ze Slovenska - Matys s holkama a evergreen kitové scény Pučík. V sobotu se kolem 12 začínalo rozfoukávat jezditelně, tak nás Lenka dokorigovala od piva a od družení se a probírání co, kdo, kdy, jak a za kolik, na vodu.
Piškot pivo nepije, tak byl na vodě natotata. Míra naskočil nejprve s fojlem sekundován Grocháčem s wingsurferem. Nakonec jsme se během dne na vodě protočili skoro všichni a testovalo se nové náčiní od Flysurferu, Naish, Peter Lynn, Nobile atd.
S přibývajícími ohřívadly po vylodění se z vody nabírala zábava spád a dorazil taky vrchní bavič Nemo. V povznesené náladě jsme již mohli vyrazit do nedalekého sklípku, kde nám místní sklípkan nabízel degustaci, ale zvolili jsme raději nezřízenou konzumaci. Oficiální část Lenka, tentokrát kvůli jakési podivné alergii, co se šíří krajem, sfoukla nečekaně rychle. Ikdyž by si řada z nás za své plnění povinností zasloužil spíš bičem, dostali jsme ještě gulášek a ti nejlepší prize money.
Zase se debatovalo a slavilo novinky u našeho článkového guru Vaška, časem padla nejedna flaška, až se z chůze těch s největší výdrží stala fraška. Nemotorně si počínal i kapitán Nemo, když Nemohl najít klíče od auta a rozhodnul se nám to oznámit v 5 ráno spolu s galantním upozorněním: "Pošoupni si tu Terezu", když jsme se Zuzkou otevřely vrátka naší dočasné ložnice. Poté už následoval mocný skok do stísněných prostor Toyoty Prius, čímž ukončil veškeré námitky, ať směřuje v toalety. Myslím, že jsme vyhlížely konec ranní průtrže mračen zoufaleji, než zbytek osazenstva v prázdných obytkách. Dech tří vožungrů a psa milujícího tlející kapry, byl naštěstí vystřídán brzy snídaní šampionů ve Žluťáku a méně zimomřiví si dali i pár šláku v bušáku. Vlastně se i v neděli dalo docela dobře pojezdit, i když směr už nebyl úplná libůvka, bylo na co koukat.
Akce se jako vždy vydařila a partička se zetmelila i nachmelila, takže asi pohodový víkend, co jsem tak slyšel z vyprávění. Veškeré postavy jsou smyšlené a vlastně nevím moc, jak to bylo...
Rozsáhlejší galerii však jde najít tu, tak se asi něco událo:) Taky se vždycky těšíte na sešlost se svou kite partou?
Čau zas příště za půl roku, Mára
